Vyhledávání na webu

5 nejlepších správců balíčků pro pokročilé uživatele Linuxu


Jedna věc, kterou nový uživatel Linuxu pozná, když postupuje v používání, je existence několika linuxových distribucí a různé způsoby správy balíčků.

Správa balíčků je v Linuxu velmi důležitá a znalost toho, jak používat více správců balíčků, může být pro zkušeného uživatele životně důležitá, protože stahování nebo instalace softwaru z repozitářů a aktualizace, zpracování závislostí a odinstalace softwaru jsou velmi důležité a kritické části v Správa systému Linux.

Chcete-li se tedy stát zkušeným uživatelem Linuxu, je důležité pochopit, jak velké linuxové distribuce skutečně zacházejí s balíčky, a v tomto článku se podíváme na některé z nejlepších správců balíčků, které můžete v Linuxu najít.

Zde se zaměřujeme především na relevantní informace o některých z nejlepších správců balíčků, ale ne na to, jak je používat, to je ponecháno na vás, abyste objevili více. Poskytnu však smysluplné odkazy, které poukazují na návody k použití a mnoho dalších.

1. DPKG – Debian Package Management System

Dpkg je základní systém správy balíčků pro rodinu Debian Linux, používá se k instalaci, odstraňování, ukládání a poskytování informací o balíčcích .deb.

Jedná se o nízkoúrovňový nástroj a existují front-endové nástroje, které uživatelům pomáhají získat balíčky ze vzdálených úložišť a/nebo zvládnout složité vztahy s balíčky, mezi které patří:

Nepřehlédněte: 15 praktických příkladů „příkazů dpkg“ pro distribuce založené na Debianu

APT (Advanced Packaging Tool)

Je to velmi populární, bezplatný, výkonný a navíc užitečný systém pro správu balíčků z příkazového řádku, který je frontendem pro systém správy balíčků dpkg.

Uživatelé Debianu nebo jeho derivátů, jako jsou Ubuntu a Linux Mint, by měli být obeznámeni s tímto nástrojem pro správu balíčků.

Abyste pochopili, jak to vlastně funguje, můžete si projít tyto návody:

Nepřehlédněte: 15 příkladů, jak používat nový nástroj pro pokročilé balíčky (APT) v Ubuntu/Debianu

Nepřehlédněte: 25 užitečných základních příkazů APT-GET a APT-CACHE pro správu balíčků

Správce balíčků Aptitude

Toto je také oblíbený front-endový nástroj pro správu balíčků příkazového řádku pro rodinu Debian Linux, funguje podobně jako APT a bylo mezi nimi mnoho srovnání, ale především testování obou vám může pomoci pochopit, který z nich skutečně funguje lépe.

Původně byl vytvořen pro Debian a jeho deriváty, ale nyní se jeho funkčnost rozšiřuje také na rodinu RHEL. Více informací o APT a Aptitude naleznete v této příručce:

Nepřehlédněte: Co jsou APT a Aptitude? a jaký je mezi nimi skutečný rozdíl?

Správce balíčků Synaptic

Synaptic je nástroj pro správu balíčků GUI pro APT založený na GTK+ a funguje dobře pro uživatele, kteří si možná nechtějí špinit ruce na příkazovém řádku. Implementuje stejné funkce jako nástroj příkazového řádku apt-get.

2. RPM (Red Hat Package Manager)

Toto je formát balení Linux Standard Base a základní systém správy balíků vytvořený RedHat. Jako základní systém existuje několik front-endových nástrojů pro správu balíčků, které s ním můžete použít, ale podíváme se pouze na to nejlepší, a to:

YUM (aktualizátor žlutého psa, upraveno)

Jedná se o open-source a populární správce balíčků příkazového řádku, který funguje jako rozhraní pro uživatele k RPM. Můžete jej porovnat s APT v systémech Debian Linux, obsahuje běžné funkce, které má APT. Jasné pochopení YUM můžete získat pomocí příkladů z tohoto průvodce:

Nenechte si ujít: 20 Linuxových příkazů YUM pro správu balíčků

DNF – Dandified Yum

Je to také správce balíčků pro distribuce založené na RPM, představený ve Fedoře 18 a je to další generace verze YUM.

Pokud jste používali Fedora 22 a novější, musíte si uvědomit, že je to výchozí správce balíčků. Zde je několik odkazů, které vám poskytnou více informací o DNF a jak jej používat:

Nepřehlédněte: DNF – správa balíčků nové generace pro distribuce založené na RPM

Nepřehlédněte: 27 příkladů příkazů „DNF“ pro správu správy balíčků Fedory

3. Pacman Package Manager – Arch Linux

Je to populární a výkonný a přitom jednoduchý správce balíčků pro Arch Linux a některé málo známé linuxové distribuce, poskytuje některé základní funkce, které ostatní běžní správci balíčků poskytují, včetně instalace, automatického řešení závislostí, upgradu, odinstalace a také downgradu softwaru.

Ale nejúčinněji je vytvořen tak, aby byl jednoduchý pro snadnou správu balíčků uživateli Archu. Můžete si přečíst tento přehled Pacmana, který podrobně vysvětluje některé jeho funkce uvedené výše.

4. Správce balíčků Zypper – openSUSE

Je to správce balíčků příkazového řádku na OpenSUSE Linuxu a využívá knihovnu libzypp, mezi jeho běžné funkce patří přístup k úložišti, instalace balíčků, řešení problémů se závislostmi a mnoho dalších.

Důležité je, že dokáže zpracovat i rozšíření úložiště, jako jsou vzory, záplaty a produkty. Noví uživatelé OpenSUSE mohou nahlédnout do následujícího průvodce, jak si s ním poradit.

Nenechte si ujít: 45 příkazů Zypper pro zvládnutí správy balíčků OpenSUSE

5. Portage Package Manager – Gentoo

Je to správce balíčků pro Gentoo, zatím méně populární distribuci Linuxu, ale to ho neomezuje jako jednoho z nejlepších správců balíčků v Linuxu.

Hlavním cílem projektu Portage je vytvořit jednoduchý a bezproblémový systém správy balíčků, který bude obsahovat funkce jako zpětná kompatibilita, automatizace a mnoho dalších.

Pro lepší pochopení si zkuste přečíst stránku projektu Portage.

Závěrečné poznámky

Jak jsem již naznačil na začátku, hlavním účelem této příručky bylo poskytnout uživatelům Linuxu seznam nejlepších správců balíčků, ale vědět, jak je používat, lze provést tak, že budete sledovat potřebné odkazy a pokusit se je otestovat.

Uživatelé různých distribucí Linuxu se budou muset naučit více sami, aby lépe porozuměli různým správcům balíčků uvedeným výše.