Vyhledávání na webu

13 Lehká linuxová desktopová prostředí pro staré počítače

Slovo Open Source lze připsat linuxové komunitě, která jej přivedla na svět spolu s představením Linuxu (nástupce tehdy existujícího operačního systému Unix).

Ačkoli „Linux“ sám o sobě vznikl pouze jako základní jádro, jeho open source povaha přilákala obrovskou společnost vývojářů po celém světě, aby přispěli k jeho vývoji.

To způsobilo celosvětovou revoluci a mnoho lidí a komunit začalo přispívat k vytvoření kompletního operačního systému, který by mohl nahradit Unix. Poté již nebylo cesty zpět a aktivní vývoj probíhal stálým tempem.

To vedlo k zavedení distribucí jako Debian, Ubuntu, Fedora, CentOS, OpenSUSE, Red Hat, Arch, Linux Mint atd., které používají Linux jako své základní jádro.

Představení Desktop Environment znamenalo významný zlom. Ale co přesně je Desktop Environment a jakou roli hraje

Co je prostředí Linux Desktop Environment

Primárním účelem Linuxové distribuce je usnadnit uživatelům efektivní využití možností operačního systému Linux. Aby toho bylo dosaženo, vyžaduje rozhraní, které slouží jako most, umožňující uživatelské požadavky snadno pochopit a zpracovat jádrem.

Desktop Environment plní tuto přesnou roli. Funguje jako grafické rozhraní, které uživatelům nabízí zjednodušenou prezentaci základního jádra. Desktopové prostředí jako takové elegantně předvádí uživateli všechny základní funkce jádra rafinovaným a prezentovatelným způsobem.

Mezi komponenty, které tvoří desktopové prostředí, patří Správce souborů (pro zobrazení všech souborů a složek přítomných v systému ve strukturovaném formátu), Správce oken, Prohlížeč obrázků, Přehrávač videa, Přehrávač zvuku, Kalkulačka, Prohlížeč, Správce zobrazení a všechny další Aplikační software a nástroje, které si můžete představit v základním operačním systému.

Dvě z hlavních součástí linuxových distribucí jsou tedy Kernel a Desktop Environment. Níže jsou zmíněna některá z lehkých desktopových prostředí, která díky svým funkcím a výkonu zaujala distribuce, aby se z nich staly výchozí desktopové prostředí.

1. Xfce

Xfce je desktopové prostředí s otevřeným zdrojovým kódem pro systémy podobné Unixu vyvinuté v jazyce C. Vzhledem k tomu, že je rychlé a lehké, lze méně očekávat, že bude způsobovat problémy s CPU a pamětí i na starších počítačích.

Skládá se ze samostatně strukturovaných částí, které dohromady tvoří kompletní desktopové prostředí.

Některé z komponent Xfce zahrnují:

  • Xfwm: Skládání správce oken.
  • Thunar : Správce souborů, který připomíná Nautilus, ale je efektivnější, a tedy i rychlý.
  • Orage: Výchozí aplikace kalendáře pro Xfce.
  • Mousepad: Editor souborů, který se původně rozdělil z Leafpadu, ale nyní se aktivně vyvíjí a udržuje od nuly.
  • Parole: Přehrávač médií založený na frameworku GStreamer vytvořený pro Xfce.
  • Xfburn: Vypalovačka CD/DVD pro Xfce.

2. LXDE

LXDE znamená Lightweight X11 desktop environment, což je další oblíbené desktopové prostředí pro unixové systémy, bylo vyvinuto pomocí C (GTK+) a C++ (Qt).

Největší výhodou jeho volby pro desktopové prostředí je jeho nízká spotřeba paměti, která je nižší než u nejoblíbenějších desktopových prostředí, jako je GNOME, KDE a Xfce. Zahrnuje kódy s licencí GPL i LGPL.

Mezi komponenty, které tvoří LXDE, patří:

  • LXDM – Správce zobrazení.
  • LXMusic – Výchozí hudební přehrávač pro XMMS2.
  • Leafpad – Výchozí textový editor pro LXDE.
  • Openbox – Správce oken.
  • LXTask – Výchozí správce úloh.
  • Správce souborů PC Man – výchozí správce souborů a poskytovatel metafor plochy.

LXDE je výchozí desktopové prostředí pro mnoho distribucí, včetně OS Lubuntu, Knoppix, LXLE Linux, Artix a Peppermint Linux OS.

3. GNOME 3

GNOME je zkratka pro GNU Network Object Model Environment a je to jedno desktopové prostředí složené výhradně z bezplatných a open source nástrojů. GNOME, napsané v C, C++, Pythonu, Vala a Javascriptu, je součástí projektu GNOME, který se skládá z dobrovolníků i placených přispěvatelů, z nichž největší je Red Hat.

GNOME je v současné době ve fázi aktivního vývoje s nejnovější stabilní verzí GNOME 44. GNOME běží na X Windows System a také na Wayland od GNOME 3.10.

GNOME 44 nahradilo spoustu věcí počínaje výchozím správcem oken, který se nyní mění na Metacity místo Mutter, přepínání úloh bylo připsáno speciální oblasti nazvané Přehled, základní aplikace GNOME jsou také přepracovány, aby poskytovaly lepší uživatelskou zkušenost.

Mezi komponenty GNOME patří:

  • Metacity – výchozí správce oken.
  • Nautilus – Výchozí správce souborů.
  • gedit – Výchozí textový editor.
  • Eye of GNOME – Výchozí prohlížeč obrázků.
  • Videa GNOME – Výchozí přehrávač videa.
  • Epiphany – webový prohlížeč.

4. MATE

MATE je další desktopové prostředí pro systémy podobné Unixu. Svůj původ nachází v neudržované základně kódu GNOME 2. Je vyvinut v C, C++ a Pythonu a je licencován pod několika licencemi s některými částmi kódu pod GNU GPL, zatímco jiné části jsou pod LGPL.

Název „MATE“ se objevil, aby se odlišil od GNOME 3, což je další desktopové prostředí. Skládá se jak z aplikací pocházejících z GNOME, které byly dřívější součástí GNOME 2, tak z dalších aplikací, které byly vyvinuty od začátku.

Komponenty, které tvoří desktopové prostředí MATE, jsou:

  • Caja – výchozí správce souborů.
  • Pluma – výchozí textový editor.
  • Marco – správce oken.
  • Atril – Prohlížeč dokumentů.
  • Eye of MATE – Prohlížeč obrázků.

Od svého vydání je výchozím desktopovým prostředím pro Linux Mint, Sabayon Linux, Fedora atd. Kromě toho je k dispozici v několika repozitářích včetně Ubuntu, Arch, Debian, Gentoo, PC Linux OS atd. tímto byl Ubuntu MATE udělen původní status příchuti Ubuntu.

5. Plazma KDE 5

KDE Plasma 5 je pátou generací desktopových prostředí KDE vytvořených pro systémy Linux. Od svého vývoje byl migrován na QML, pomocí OpenGL pro hardwarovou akceleraci vedoucí k nízkému využití CPU a lepšímu výkonu i na levných systémech.

Většina částí jeho kódu byla vydána pod GNU LGPL. Plasma 5 využívá X Window System s podporou pro Wayland, který teprve přijde. Úspěšně nahradil Plasma 4 v mnoha distribucích Linuxu včetně Fedory, Kubuntu a openSUSE Tumbleweed.

Plasma 5 poskytuje vylepšenou podporu pro HiDPI spolu s migrací na Qt5, která přenáší intenzivní vykreslování grafiky na GPU, díky čemuž je CPU rychlejší. Kromě toho Plasma 5 obsahuje nové výchozí téma nazvané Breeze.

Mezi komponenty, které tvoří KDE Plasma 5, patří:

  • Kwin – Výchozí správce oken.
  • Dolphin – výchozí správce souborů.
  • Kwrite/KATE – Výchozí textový editor.
  • Greenview – výchozí prohlížeč obrázků.
  • Dragon Player – výchozí přehrávač videa.

Komunita KDE také představila Plasma mobile jako plazmovou variantu pro smartphony. Plazmový mobil běží na Wayland a je kompatibilní s Ubuntu Touch a případně Android aplikacemi. Jeho nejnovější rozhraní bylo vydáno v červenci 2015 s funkčním prototypem pro Nexus 5.

6. Skořice

Dalším desktopovým prostředím pocházejícím z GNOME je Cinnamon, vyvinuté v C, JavaScriptu a Pythonu a vydané pod GPLv2.

Cinnamon původně začal jako fork shellu GNOME s cílem poskytnout vývojáři Mint desktopové prostředí pro Linux Mint, ale kvůli jinému GUI než GNOME bylo mnoho základních aplikací GNOME přepsáno tak, aby vyhovovalo tomuto prostředí.

Projekt skořice začal v roce 2011 s nejnovější stabilní verzí v tomto roce. Postupem času se Cinnamon stal nezávislým projektem a dokonce nevyžaduje instalaci GNOME. Mezi další vylepšení patří edge-tilling, vylepšení výkonu, edge-tilling atd.

Komponenty, které tvoří toto prostředí, jsou:

  • Muffin – výchozí správce oken.
  • Nemo – Výchozí správce souborů.
  • gedit – Výchozí textový editor.
  • Eye of GNOME – výchozí prohlížeč obrázků.
  • totem – výchozí přehrávač videa.

7. Osvícení

Enlightenment, také známý jednoduše jako E, je kompoziční správce oken pro systém X Window, který je aktivně vyvíjen a jeho nejnovější vydání je letos E25 0.25.4.

Je vyvinut čistě v C pomocí EFL (Enlightenment Foundation Libraries) a je vydán pod licencemi BSD. Největší výhodou, kterou nabízí, je, že může být použit ve spojení s programy napsanými pro GNOME a KDE. Když se používá spolu s EFL, přichází jako kompletní desktopové prostředí.

Komponenty, které tvoří toto prostředí Enlightenment Desktop Environment, jsou:

  • Osvícení – Výchozí správce oken a správce souborů.
  • Ecrire – Výchozí textový editor.
  • Ephoto – Prohlížeč obrázků.
  • Rage – Přehrávač videa.
  • Loket – Výchozí prohlížeč.

8. Prohlubovat

Deepin, dříve známý jako Hiweed Linux, je linuxová distribuce založená na Ubuntu, která používá vlastní integrované desktopové prostředí Deepin. Původně byla vyvinuta v roce 2014 společností Wuhan Deepin Technology Co., přičemž poslední stabilní verze byla vydána v květnu tohoto roku.

Většina dílů je vydána pod GPL. Desktopové prostředí Deepinu, ačkoli zpočátku připomínalo prostředí GNOME, bylo od něj odděleno po vydání GNOME 3 kvůli odstranění mnoha přizpůsobitelných funkcí. Poté byl deepin vytvořen od nuly pomocí HTML5 a Webkitu s využitím JavaScriptu pro další funkce.

Komponenty, které tvoří toto desktopové prostředí, jsou:

  • Deepin-wm – Výchozí správce oken.
  • Nautilus – Výchozí správce souborů.
  • Gedit – Výchozí editor textových souborů.
  • Eye of GNOME – Prohlížeč obrázků.
  • Deepin-Movie – Výchozí přehrávač videa.

9. LXQT

Další odlehčené a jednoduché desktopové prostředí v grafech, LXQT, je o krok vpřed od LXDE a spojuje LXDE (které je založeno na GTK 2) a Razor-qt (což byla dobrá myšlenka. ale nedokázal se úspěšně objevit jako skvělé desktopové prostředí).

LXQT je v podstatě spojením dvou nejoblíbenějších GUI prostředí, tj. GTK a Qt vydaných pod GNU GPL 2.0+ a 2.1+. LXQT je k dispozici pro různé distribuce Linuxu včetně Ubuntu, Arch, Fedora, OpenSUSE, Mandriva, Mageia, Chakra, Gentoo atd.

Komponenty, které tvoří desktopové prostředí LXQT, jsou:

  • PCManFM-Qt – Výchozí správce souborů.
  • JuffED – Výchozí textový editor.
  • LXImage-Qt – Výchozí prohlížeč obrázků.
  • Qps – Prohlížeč a správce procesů
  • Qterminal – emulátor terminálu
  • lxqt-archiver – Archivátor souborů

10. Pantheon – základní OS

Desktopové prostředí Pantheon bylo představeno se základním OS, který byl zdrojem pro zavedení tohoto desktopového prostředí. Je napsán od nuly pomocí Pythonu a GTK3. Mnoho recenzentů tvrdí, že toto desktopové prostředí je „klon Macu“ kvůli jeho standardnímu rozložení jako Mac OS.

Jeho rostoucí popularita je způsobena jednoduchostí a elegancí. Jeho spouštěč aplikací je překvapivě jednoduchý a tedy rychlý. Hlavní principy, které byly dodržovány při vývoji tohoto prostředí, byly: „Concision“, „vyhnout se konfiguraci“ a „minimální dokumentace“.

Komponenty, které tvoří toto desktopové prostředí, jsou:

  • Gala – Výchozí správce oken.
  • Soubory Pantheon – výchozí správce souborů.
  • Scratch – Výchozí textový editor.
  • Shotwell – výchozí prohlížeč obrázků.
  • Videa GNOME – Výchozí přehrávač videa.
  • Midori – výchozí webový prohlížeč.

11. Běžné pracovní prostředí

CDE nebo Common Desktop Environment je desktopové prostředí pro systémy založené na Unixu a OpenVMS a bylo dokonce klasickým unixovým desktopovým prostředím spojeným s komerčními unixovými pracovními stanicemi.

Aktivně se vyvíjí od roku 1993, přičemž poslední stabilní vydání bylo v lednu 2020 minulého roku. Od svého vydání jako svobodný software v srpnu 2012 byl portován na Linux a deriváty BSD. Počáteční vývoj CDE byl společným úsilím společností HP, IBM, Sunsoft a USL, které jej vydaly pod názvem Common Open Software Environment (COSE).

Od svého vydání jej HP oznámilo jako výchozí desktopové prostředí pro systémy Unix a zůstalo de facto standardem až do roku 2000, kdy se prostředí jako KDE a GNOME začala vyvíjet. V srpnu 2012 se stal plně open-source a jeho zdrojový kód byl zpřístupněn na Sourceforge.

12. Výrobce oken

Window Maker je open-source a bezplatný správce oken X11 původně zaměřený na poskytování podpory integrace pro prostředí GNUstep Desktop Environment, i když může běžet nezávisle. Window Maker je lehký, bleskově rychlý a vysoce přizpůsobitelné, snadno použitelné rozhraní, klávesové zkratky, dokovatelné aplikace a aktivní komunita.

13. Cukr

Sugar, vyvinutý jako iniciativa pro interaktivní výuku pro děti, je dalším bezplatným a otevřeným desktopovým prostředím v obrazech. Sugar, vyvinutý v Pythonu a GTK, byl vyvinut jako součást projektu One Laptop per Child (OLPC) společností Sugar Labs v květnu 2006.

Bylo to výchozí rozhraní systémů OLPC XO-1, přičemž pozdější verze poskytovaly možnost buď Sugar nebo GNOME. Byl vyvinut ve 25 různých jazycích a vydán pod GNU GPL s nejnovější verzí 0.120 v říjnu 2022.

Některé z jeho funkcí zahrnují rozsáhlou jednoduchost v designu, multiplatformní povahu, protože je k dispozici na hlavních distribucích Linuxu a také lze nainstalovat na Windows, Mac OS atd. jeho nevýhodou je neschopnost dělat multitasking vedoucí ke snížení výkonu.

Komponenty, které tvoří prostředí Sugar Desktop Environment, jsou:

  • Metacity – výchozí správce oken.
  • Sugar Journal – Výchozí správce souborů.
  • Write – výchozí textový editor.
  • Sugar-activity-imageviewer – Výchozí prohlížeč obrázků.
  • sugar-activity-jukebox – Výchozí přehrávač videa.

Závěr

Jednalo se o některá z lehkých linuxových desktopových prostředí s otevřeným zdrojovým kódem. Pokud máte na mysli nějaké další, které byste chtěli doporučit k doplnění tohoto seznamu, zmiňte se nám o tom v komentářích a my to zde zařadíme do našeho seznamu.