Vyhledávání na webu

20 nezbytných příkazů terminálu pro nové uživatele Linuxu

Plánujete tedy přejít z Windows na Linux nebo jste nedávno přešli na Linux? Jejda! na co se ptám? Proč bys tu jinak byl?

Podle mých dřívějších zkušeností jako nováčka byly příkazy a terminály Linuxu docela zastrašující. Měl jsem obavy z příkazů a přemýšlel jsem, do jaké míry si je musím zapamatovat a zapamatovat, abych se stal zběhlým a plně funkčním s Linuxem.

Nepochybně významnou pomoc poskytla online dokumentace, knihy o Linuxu, manuálové stránky a komunita uživatelů.

Pevně však věřím, že by měl existovat článek obsahující základní linuxové příkazy ve snadno pochopitelném a srozumitelném jazyce.

Tyto motivace mě inspirovaly k tomu, abych zvládl Linux a učinil jej uživatelsky přívětivějším. Tento článek je krokem k tomuto cíli.“

1. ls Command

Příkaz 'ls' znamená 'List Directory Contents', který se používá k zobrazení obsahu složky, ať už se jedná o soubory nebo podsložky, ze kterých je příkaz popraven.

ls

Příkaz ‚ls -l‘ vypíše obsah složky v podrobném, dlouhém formátu.

ls -l

Příkaz „ls -a“ vypíše obsah složky, včetně skrytých souborů, které začínají '.'.

ls -a

V Linuxu je název souboru začínající '.' považován za skrytý. V Linuxu je každý soubor, složka, zařízení nebo příkaz považován za soubor.

Výsledek příkazu ls -l je:

  • Typ souboru – První znak představuje typ souboru ('-' pro běžný soubor, 'd' pro adresář, 'l' pro symbolický odkaz atd.).
  • Oprávnění – Následujících devět znaků představuje oprávnění souboru pro vlastníka, skupinu a další. Tyto znaky mohou zahrnovat 'r' pro čtení, 'w' pro zápis a 'x' pro oprávnění ke spuštění.
  • Počet odkazů – Udává počet pevných odkazů směřujících na soubor nebo adresář.
  • Vlastník a skupina – Určuje uživatele (vlastníka) a skupinu přidruženou k souboru nebo adresáři.
  • Velikost souboru – Zobrazuje velikost souboru v bajtech.
  • Čas úpravy – zobrazuje datum a čas, kdy byl soubor nebo adresář naposledy upraven.
  • Název souboru nebo adresáře – skutečný název souboru nebo adresáře.

Další příklady příkazů „ls“ naleznete v naší sérii článků:

2. Příkaz lsblk

Příkaz ‚lsblk‘, zkratka pro ‚Seznam blokových zařízení‘, zobrazuje bloková zařízení podle jejich přiřazených názvů (kromě paměti RAM) ve stromovém formátu na standardním výstupu.

lsblk

Příkaz „lsblk -l“ uvádí bloková zařízení ve struktuře „list“, nikoli ve stromové podobě.

lsblk -l

lsblk je velmi užitečný a snadný způsob, jak identifikovat název nového USB zařízení, které jste právě zapojili, zvláště když musíte pracovat s disky nebo bloky v terminálu.

3. Příkaz md5sum

„součet md5“ znamená „Compute a Check MD5 Message-Digest“. Kontrolní součet MD5 (běžně označovaný jako „hash‘) se používá k porovnání nebo ověření integrity souborů, které se mohly změnit v důsledku chybného přenosu souborů, chyby disku nebo nezávadného rušení.

md5sum teamviewer_linux.deb 

47790ed345a7b7970fc1f2ac50c97002  teamviewer_linux.deb

Uživatel může porovnat vygenerovaný md5součet s oficiálně poskytnutým. MD5sum je považováno za méně bezpečné než sha1sum, o kterém budeme hovořit později.

4. Příkaz dd

Příkaz dd znamená „Převést a zkopírovat soubor“ a lze jej použít ke konverzi a kopírování souboru. Nejčastěji se používá ke zkopírování souboru ISO (nebo jakéhokoli jiného souboru) na zařízení USB (nebo jiné umístění), takže je vhodný pro vytvoření zaváděcího USB klíče.

dd if=debian.iso of=/dev/sdb1 bs=512M; sync

Poznámka: Ve výše uvedeném příkladu má být usb zařízení sdb1 (měli byste to ověřit pomocí příkazu lsblk, jinak přepíšete disk a OS), použijte název disku velmi opatrně!

Spuštění příkazu dd trvá nějakou dobu v rozmezí od několika sekund do několika minut, v závislosti na velikosti a typu souboru a rychlosti čtení a zápisu USB klíče.

5. Příkaz uname

Příkaz uname znamená (Název Unixu) a vytiskne podrobné informace o názvu počítače, operačním systému a verzi jádra.

uname -a

Linux TecMint 6.2.0-39-generic #40~22.04.1-Ubuntu SMP PREEMPT_DYNAMIC 
Thu Nov 16 10:53:04 UTC 2 x86_64 x86_64 x86_64 GNU/Linux

Výsledek příkazu uname -a je:

  • „Linux“: Název jádra počítače.
  • „tecmint“: Název uzlu počítače.
  • „6.2.0-39-generic“: Vydání jádra.
  • „22.04.1-Ubuntu SMP“: Verze vydání operačního systému.
  • „x86_64“: Architektura procesoru.
  • „GNU/Linux“: Název operačního systému.

6. historie Příkaz

Příkaz history znamená History (Event) Record, vypíše historii dlouhého seznamu provedených příkazů v terminálu.

history

Poznámka: Stisknutím kláves 'Ctrl + R' můžete vyhledávat dříve provedené příkazy, což umožňuje dokončit příkaz pomocí funkce automatického dokončování.

(reverse-i-search)`if': ifconfig

Další příklady příkazů historie naleznete v naší sérii článků:

7. příkaz sudo

Příkaz „sudo“ (superuser do) umožňuje povolenému uživateli provést příkaz jako superuživatel nebo jiný uživatel, jak je uvedeno v bezpečnostní politice v seznamu sudoers.

sudo apt update

Poznámka: sudo umožňuje uživatelům vypůjčit si práva superuživatele, zatímco podobný příkaz „su“ umožňuje uživatelům přihlásit se jako superuživatelé. Sudo je bezpečnější než su.

Nedoporučuje se používat sudo nebo su pro každodenní běžné používání, protože to může mít za následek vážné chyby, pokud náhodou uděláte něco špatně, proto velmi populární rčení v linuxové komunitě je:

“To err is human, but to really foul up everything, you need a root password.”

Další příklady příkazů sudo naleznete v naší sérii článků:

8. Příkaz mkdir

(adresář make) vytvoří nový adresář s cestou názvu. Pokud však adresář již existuje, vrátí chybovou zprávu „nelze vytvořit složku, složka již existuje“.

Příkaz mkdir (make directory) se používá k vytvoření nového adresáře se zadanou cestou. Pokud však adresář již existuje, vrátí chybovou zprávu „nelze vytvořit složku, složka již existuje“.

mkdir tecmint

Adresáře lze vytvářet pouze ve složkách, pro které má uživatel oprávnění k zápisu.

9. stiskněte Příkaz

Příkaz dotyku znamená ‚aktualizovat časy přístupu a úpravy každého SOUBORu na aktuální čas.‘ Příkaz ‚touch‘ vytvoří soubor pouze v případě, že neexistuje. Pokud soubor již existuje, aktualizuje časové razítko, ale ne obsah souboru.

touch tecmintfile

Příkaz `touch` lze použít k vytvoření souboru v adresáři, pro který má uživatel písemné oprávnění, pouze pokud tam soubor ještě neexistuje.

10. Příkaz chmod

Příkaz „chmod“ znamená „change file mode bits“, který mění režim souboru (oprávnění) každého zadaného souboru, složky, skript atd., podle zadaného režimu.

Existují 3 typy oprávnění k souboru (složka nebo cokoli jiného, ale pro zjednodušení budeme používat soubor).

Read (r)=4
Write(w)=2
Execute(x)=1

Pokud tedy chcete souboru udělit oprávnění pouze ke čtení, bude mu přiřazena hodnota '4', pro oprávnění pouze k zápisu hodnota '2' a pro spustit pouze oprávnění, je třeba zadat hodnotu '1'. Pro oprávnění ke čtení a zápisu je třeba udělit 4+2=„6“ atd.

Nyní je potřeba nastavit oprávnění pro 3 druhy uživatelů a skupin uživatelů. První je vlastník, pak uživatelská skupina a nakonec svět.

rwxr-x--x   abc.sh

Zde je oprávnění roota rwx (číst, zapisovat a spouštět). uživatelská skupina, do které patří, je r-x (pouze čtení a spouštění, bez oprávnění k zápisu) a pro svět je –x (pouze spustit).

Chcete-li změnit jeho oprávnění a poskytnout oprávnění ke čtení, zápisu a provádění vlastníkovi, skupině a světu.

chmod 777 abc.sh

pouze oprávnění ke čtení a zápisu všem třem.

chmod 666 abc.sh

čtení, zápis, a spouštění pro vlastníka a spouštění pouze pro skupinu a svět.

chmod 711 abc.sh

chmod je jedním z nejdůležitějších příkazů, který je užitečný jak pro správce systému, tak pro uživatele. V prostředí s více uživateli nebo na serveru je tento příkaz nepostradatelný, protože nesprávné nastavení oprávnění může způsobit nepřístupnost souboru nebo poskytnout neoprávněný přístup jednotlivcům.

11. chown Příkaz

Příkaz chown znamená „change file owner and group“, který se používá ke změně vlastníka a/nebo skupiny souboru nebo adresáře.

Níže je uveden příklad, jak se obvykle používá příkaz chown.

chown newowner:newgroup filename

Pokud například chcete změnit vlastníka souboru s názvem „example.txt“ na uživatele s názvem „tecmint“ a skupinu s názvem „users<“, příkaz by byl:

chown tecmint:users example.txt

12. Příkaz apt

V distribucích založených na Debianu, jako je Ubuntu a Linux Mint, příkaz apt znamená (Advanced Package Tool), který se používá k instalaci, upgradu a správě softwarových balíčků v systému z příkazového řádku.

sudo apt search wget
sudo apt install wget
sudo apt update

Příkaz apt je považován za pokročilejší a inteligentnější než příkaz yum nebo dnf.

13. Příkaz tar

Příkaz tar je Tape Archive, který je užitečný při vytváření archivu v několika formátech souborů a jejich extrakci.

tar -zxvf abc.tar.gz (Remember 'z' for .tar.gz)
tar -jxvf abc.tar.bz2 (Remember 'j' for .tar.bz2)
tar -cvf archieve.tar.gz(.bz2) /path/to/folder/abc

Poznámka: „tar.gz“ znamená gzip. „tar.bz2“ je komprimován pomocí bzip, který používá lepší, ale pomalejší metodu komprese.

14. cal Command

„Kalendář“ (Kalendář) se používá k zobrazení kalendáře aktuálního měsíce nebo jakéhokoli jiného měsíce kteréhokoli roku, který postupuje nebo již uplynul.

cal

Zobrazit kalendář roku 1835 na únor, který již uplynul.

cal 02 1835

Zobrazuje kalendář roku 2145 na červenec, který bude postupující

cal 07 2145

Poznámka: Nemusíte otáčet kalendář o 50 let zpět ani nemusíte provádět složité matematické výpočty, abyste určili den, kdy jste se narodili, nebo den, kdy připadnou vaše nadcházející narozeniny.

15. datum Příkaz

Příkaz datum se používá k zobrazení aktuálního data a času. Lze jej také použít k nastavení systémového data a času.

Pro zobrazení aktuálního data a času.

date

Chcete-li zobrazit aktuální datum ve formátu „RRRR-MM-DD“.

date +"%Y-%m-%d"

Nastavení systémového data a času.

sudo date MMDDhhmm[[CC]YY][.ss]

Výše uvedený příkaz umožňuje nastavit systémové datum a čas. Nahraďte MM, DD, hh, mm, CC, YY a ss požadovanými hodnotami pro měsíc, den, hodinu, minutu, století, rok a sekundu.

Poznámka: Příkaz date je velmi užitečný při skriptování, zejména pro operace založené na čase a datu. Změna data a času pomocí terminálu navíc může způsobit, že se budete cítit jako skutečný GEEK! (Abyste mohli tuto operaci provést, musíte mít samozřejmě root oprávnění, protože se jedná o celosystémovou změnu).

16. kočka Příkaz

Příkaz cat znamená (Concatenation), což znamená (spojit) dva nebo více prostých souborů a/nebo tisknout obsah souboru na standardní výstup.

Zobrazení obsahu souboru.

cat filename

Zřetězení více souborů znamená, že následující příkaz zřetězí obsah soubor1 a soubor2 a zobrazí výsledek v terminálu.

cat file1 file2

Obsah a.txt, b.txt, c.txt a d.txt bude zkombinován a připojena na konec souboru abcd.txt.

cat a.txt b.txt c.txt d.txt >> abcd.txt

cat abcd.txt

Poznámka: „>> “ a „> “ se nazývají připojovací symboly. Používají se k připojení výstupu k souboru a ne ke standardnímu výstupu.

Symbol „> “ smaže soubor, který již existoval, a vytvoří nový soubor, proto se z bezpečnostních důvodů doporučuje použít „>> “, který zapíše výstup bez přepsání nebo smazání souboru.

Než budu pokračovat dále, musím vás informovat o zástupných znacích (ve většině televizních pořadů byste si byli vědomi záznamů se zástupnými znaky) Zástupné znaky jsou funkcí shellu, díky které je příkazový řádek mnohem výkonnější než jakýkoli soubor GUI manažer.

Vidíte, pokud chcete vybrat velkou skupinu souborů v grafickém správci souborů, obvykle je musíte vybrat myší. Může se to zdát jednoduché, ale v některých případech to může být velmi frustrující.

Předpokládejme například, že máte adresář s velkým množstvím nejrůznějších souborů a podadresářů a rozhodnete se přesunout všechny soubory HTML, které mají slovo „Linux“ někam doprostřed svého jména, z toho velkého adresáře do jiného adresáře.

Jakým jednoduchým způsobem to udělat? Pokud adresář obsahuje velké množství různě pojmenovaných HTML souborů, je váš úkol všechno, jen ne jednoduchý!

V příkazovém řádku Linuxu je tento úkol stejně jednoduchý jako přesunutí pouze jednoho souboru HTML a je to tak snadné díky zástupným znakům shellu. Jedná se o speciální znaky, které umožňují vybrat názvy souborů, které odpovídají určitým vzorům znaků.

To vám pomůže vybrat i velkou skupinu souborů zadáním pouhých několika znaků a ve většině případů je to jednodušší než vybírat soubory myší.

Zde je seznam nejčastěji používaných zástupných znaků:

Wildcard			Matches
   *			zero or more characters
   ?			exactly one character
[abcde]			exactly one character listed
 [a-e]			exactly one character in the given range
[!abcde]		any character that is not listed
 [!a-e]			any character that is not in the given range
{debian,linux}		exactly one entire word in the options given

! se nazývá nikoli symbol a opak řetězce připojeného pomocí '!' je pravdivý.

17. cp Příkaz

Příkaz cp znamená (copy), zkopíruje soubor z jednoho umístění do jiného.

cp /home/user/Downloads abc.tar.gz /home/user/Desktop

Poznámka: cp je jedním z nejběžněji používaných příkazů ve skriptování shellu a lze jej použít se zástupnými znaky (popište ve výše uvedeném bloku) pro přizpůsobený a požadovaný soubor kopírování.

18. Příkaz mv

Příkaz mv přesune soubor z jednoho umístění do jiného.

mv /home/user/Downloads abc.tar.gz /home/user/Desktop

Poznámka: Příkaz mv lze použít se zástupnými znaky. mv by měl být používán s opatrností, protože přesun systémových/neoprávněných souborů může vést k zabezpečení a také k poruše systému.

19. Příkaz pwd

Příkaz pwd (tisk pracovního adresáře) vytiskne aktuální pracovní adresář s úplnou cestou z terminálu.

pwd 

/home/user/Desktop

Poznámka: Příkaz pwd nebude při skriptování často používán, ale je absolutní záchranou pro nováčka, který se ztratí v terminálu v raném spojení s Linuxem. (Linux se nejčastěji označuje jako nux nebo nix).

20. příkaz cd

Nakonec často používaný příkaz cd znamená (change directory), který změní pracovní adresář pro provádění, kopírování, přesouvání, zápis, čtení atd. ze samotného terminálu.

cd /home/user/Desktop
pwd

/home/user/Desktop

Poznámka: Příkaz cd přichází na pomoc při přepínání mezi adresáři z terminálu. "cd ~" změní pracovní adresář na domovský adresář uživatele, což je velmi užitečné, pokud se uživatel ocitne ztracený v terminálu. "cd .." změní pracovní adresář na nadřazený adresář aktuálního pracovního adresáře.

Závěr

Tyto příkazy nepochybně zvýší váš komfort s Linuxem. To však není závěr. Brzy představím další příkazy, které budou užitečné pro „uživatele střední úrovně“. Ve svém stavu na uživatelské úrovni zaznamenáte povýšení, které postoupí z nováčka na uživatele střední úrovně.

V příštím článku budu přicházet s příkazy jako ‚Kill‘, ‚ps‘ a ‚grep‘.