Instalační příručka Gentoo Linux pro začátečníky – část 1
Gentoo je bezplatná distribuce Linuxu s otevřeným zdrojovým kódem známá svým vysokým výkonem, vysokou rekonfigurovatelností a stabilitou. Ke správě softwarových balíčků používá systém správy balíčků portage.
Na rozdíl od hlavních distribucí Linuxu, jako jsou Ubuntu, Debian nebo Red Hat, Gentoo neposkytuje instalační program OS. Stejně jako Arch Linux je i Gentoo postaveno od základů a je považováno za jeden z nejsložitějších operačních systémů na instalaci.
Místo toho Gentoo poskytuje komplexního průvodce nazvaného Gentoo Handbook, který vás provede procesem instalace. V této příručce předvedeme instalaci Gentoo pomocí obrazu Live GUI. Nakonfigurujeme rozdělení disku pomocí schématu oddílů MBR a přizpůsobeného obrazu jádra poskytnutého vývojáři Gentoo.
Toto je první díl dvoudílné série, protože instalace Gentoo je poměrně zdlouhavá. Tak se připoutejte a užijte si jízdu 🙂
1. Stáhněte si Gentoo a spusťte ISO obraz
Chcete-li začít s tímto průvodcem, přejděte na stránku stahování Gentoo a stáhněte si poslední vydaný LiveGUI ISO obraz.
Se staženým živým obrazem sáhněte po USB disku a použijte nástroj jako Rufus k vytvoření zaváděcího média z obrazů ISO nebo použijte oblíbené nástroje pro tvorbu USB k vytvoření zaváděcího USB média z ISO. soubor.
Poté připojte USB disk k počítači a restartujte. Nezapomeňte nakonfigurovat BIOS a nastavit zaváděcí médium na nejvyšší prioritu spouštění. Jakmile se systém spustí, na obrazovce uvidíte toto. První možnost je předvolena. Takže stiskněte ENTER.
Poté se na obrazovce zobrazí řada zaváděcích zpráv.
Nakonec se objeví obrazovka Live GUI.
2. Nakonfigurujte Networking v Gentoo
Pokud je váš systém již připojen k síti se serverem DHCP pomocí karty Ethernet, je pravděpodobné, že byla nastavena automatická konfigurace sítě.
V tomto případě aktivní síťové rozhraní získalo platnou IP adresu ze serveru DHCP. Pokud tomu tak je, budete moci spouštět běžné síťové příkazy, jako je ping, ip, ifconfig a ssh, abychom zmínili několik.
V našem případě systém automaticky získal IP adresu ze sítě přes DHCP. Chcete-li začít pracovat na příkazovém řádku, přepněte na uživatele root.
sudo su
Pro kontrolu IP adresy spustíme příkaz:
ip addr
Z výstupu můžete vidět, že aktivní rozhraní (enp0s3) získalo IP 192.168.2.110 s /24 CIDR.
Připojení k internetu můžete zkontrolovat pomocí příkazu ping následovně.
ping -c 4 google.com
Z výstupu můžete vidět, že dostáváme kladnou odpověď od DNS společnosti Google.
3. Vytvořte diskové oddíly a systémy souborů
Dalším krokem je konfigurace diskových oddílů a systémů souborů. Aktuální rozložení oddílu můžete zobrazit pomocí příkazu fdisk, jak je znázorněno na obrázku.
fdisk /dev/sda
Z výstupu tu máme systém s pevným diskem 42,83GB.
Svůj pevný disk můžete nakonfigurovat buď pomocí MBR pro konfiguraci BIOS (Legacy Boot) nebo pomocí GPT pro UEFI.
V této příručce zvolíme vytvoření diskových oddílů s MBR pro konfiguraci BIOS.
Zde je rozložení diskových oddílů.
/dev/sda1 1G boot
/dev/sda2 4G swap space
/dev/sda3 37G Root partition
Vytvořit spouštěcí oddíl
Chcete-li vytvořit spouštěcí oddíl, zadejte pro nový oddíl 'n'. Poté zadejte 'p' a vyberte primární oddíl. Dále zadejte 1 a zadejte číslo oddílu. Případně můžete stisknout ENTER, protože to je vybráno automaticky. Až budete vyzváni k zadání Prvního sektoru, stiskněte ENTER.
Dále určete velikost disku tak, že před něj přidáte znak (+) následovaný číselnou velikostí následovanou 'G' pro gigabajty. Obdržíte potvrzení, že byl vytvořen nový linuxový oddíl se zadanou velikostí disku.
Vytvořte swap Space
Chcete-li nakonfigurovat swap prostor, opakujte stejné kroky až do prvního sektoru. Dále zadejte velikost disku jako +4G a stiskněte ENTER.
Protože vytvořený typ oddílu je typu ‚Linux‘, stiskněte 't' a změňte jej na jiný. Zadejte číslo oddílu (v tomto případě '2') a poté zadejte kód, který odpovídá Swap (v tomto případě 82).
POZNÁMKA: Všechny typy oddílů můžete zobrazit zadáním 'L'.
Vytvořit kořenový oddíl
Pro kořenový oddíl zadejte číslo oddílu jako '3' nebo jednoduše stiskněte ENTER pro přijetí výchozího čísla (3), definujte disk velikost (v tomto případě +37G) a stiskněte ENTER.
Chcete-li zobrazit vytvořené oddíly, napište 'p' a stiskněte ENTER. Pokud jste s vytvořenými oddíly spokojeni, napište 'w' a stiskněte ENTER pro uložení diskových oddílů natrvalo.
Po vytvoření oddílů je dalším krokem jejich naformátování do příslušných souborových systémů.
Linux podporuje širokou škálu souborových systémů, z nichž některé jsou vhodné pouze pro specifické účely. Stabilní souborové systémy pro systémy amd64 zahrnují Ext3, Ext4, BTRFS, XFS, ZFS a ReiserFS.
Pro oddíl /boot jej naformátujeme jako souborový systém EXT4.
mkfs.ext4 /dev/sda1
Chcete-li nastavit oddíl swap, použijte příkaz mkswap podle obrázku.
mkswap /dev/sda2
Poté jej aktivujte pomocí příkazu swapon.
swapon /dev/sda2
Nakonec naformátujte kořenový oddíl jako souborový systém EXT4.
mkfs.ext4 /dev/sda3
4. Připojte kořenový oddíl
Dalším krokem je připojení kořenového oddílu. Nejprve však vytvořte přípojný bod pro oddíl.
mkdir --parents /mnt/gentoo
Volba --parents vytváří nadřazené adresáře. Dále připojte oddíl pomocí příkazu podle obrázku.
mount /dev/sda3 /mnt/gentoo
5. Nakonfigurujte datum a čas
Před instalací Gentoo se ujistěte, že je nastavení času a data správné. Chcete-li zkontrolovat aktuální datum a čas, spusťte příkaz date.
date
Pokud je zobrazené datum o více než několik minut méně, než se očekává, aktualizujte čas automaticky pomocí nástroje příkazového řádku chronyd.
chronyd -q
Příkaz opraví jakýkoli existující nalezený časový posun. Když příkaz spustíte znovu, všimnete si, že časový posun bude asi 0,01 sekundy, což je velmi malý rozdíl, který pravděpodobně neovlivní žádné systémové procesy nebo operace.
6. Stáhněte a rozbalte Gentoo Stage 3 Tarball File
Tarball fáze 3 v Gentoo je jednoduše archiv, který se dodává s minimálním prostředím Gentoo specifickým pro profil.
Stažením a dekomprimací souboru tarball získáte klíčové systémové adresáře, jako jsou /usr, /etc, /dev, /bin<, /lib, /proc, /var a mnoho dalších, které poskytují téměř kompletní funkční systém.
Jediné důležité části, které budou chybět (a které budou nainstalovány v druhé části této příručky), jsou jádro a zavaděč.
Chcete-li začít s extrahováním souboru tarball fáze 3, přejděte do kořenového adresáře.
cd /mnt/gentoo
Spuštěním příkazu níže přejděte do seznamu Gentoo Mirror
links https://www.gentoo.org/downloads/mirrors/
Vyberte preferované zrcadlo Země a stiskněte ENTER.
Dále přejděte do sekce „Vydání“.
Vyberte možnost architektury „amd64“.
Dále vyberte možnost `automatické sestavení`.
Dále vyberte možnost stage3 desktop systemd, protože používáme systém GUI.
Přejděte na soubor tarball stage3 a stáhněte jej stisknutím klávesy ENTER.
V zobrazeném vyskakovacím dialogu vyberte možnost „Uložit“.
Potvrďte název souboru a stiskněte ENTER.
Stahování bude zahájeno a indikátor průběhu bude indikovat průběh stahování. To může chvíli trvat v závislosti na rychlosti internetu.
Po dokončení stahování vyberte `Ano` a ukončete rozhraní příkazového řádku Gentoo Mirrors.
Nakonec stažený soubor stage tarball rozbalte do systému.
tar xpvf stage3-*.tar.xz --xattrs-include='*.*' --numeric-owner
Po extrahování uvidíte další systémové adresáře, jak je znázorněno.
Tímto uzavíráme část 1 instalační příručky Gentoo. Nyní máte na svém počítači nainstalované minimální prostředí Gentoo, ale proces instalace není zdaleka dokončen. Chcete-li pokračovat v instalaci, postupujte podle návodu ‚Install Gentoo Linux – Part 2‘.