15 otázek k rozhovoru o příkazu "ls" pro Linux - část 1
Příkaz výpisu v UNIXu a operačním systému UNIXu „ls“ je jedním z nejzákladnějších a nejrozšířenějších nástrojů v příkazovém řádku. Je to POSIX kompatibilní nástroj dostupný pro GNU coreutils a BSD varianty.
Příkaz „ls“ lze použít s různými možnostmi k dosažení požadovaných výsledků. Tento článek se zaměřuje na hluboký přehled o příkazu výpisu souborů v Linuxu s relevantními příklady.
1. Jak zobrazíte seznam souborů z adresáře?
Odpověď: Příkaz se seznamem souborů systému Linux „ls“ přichází na pomoc.
ls
Alternativně můžeme použít příkaz „echo“ k zobrazení seznamu souborů v adresáři ve spojení se zástupným znakem (*).
echo *
2. Jak vypíšete všechny adresáře pouze pomocí příkazu echo?
echo */
3. Jak vypíšete seznam všech souborů v adresáři včetně skrytých souborů aka (.) teček?
Odp.: Musíme použít volbu „-a“ (vypsat skryté soubory) s příkazem „ls“.
ls -a
4. Jak vypíšete všechny soubory v adresáři včetně skrytých souborů, ale neuvedete předpokládané „.“ a „..“?
Odpověď: Musíme použít možnost '-A' (neuvádět implicitní . a ..) s příkaz 'ls'.
ls -A
5. Jak vytisknete obsah adresáře v dlouhém formátu?
Odpověď: Musíme použít možnost „l“ (dlouhý formát) s příkazem „ls“.
ls -l
Ve výše uvedeném příkladu vypadá výstup jako.
drwxr-xr-x 5 avi tecmint 4096 Sep 30 11:31 Binary
Zde drwxr-xr-x je oprávnění k souboru pro vlastníka, skupinu a svět. Vlastník má oprávnění ke čtení(r), zápisu(w) a spouštění(x). Skupina, do které tento soubor patří, má oprávnění ke čtení(r) a spouštění(x), ale nemá oprávnění k zápisu(w), stejné oprávnění znamená i pro svět, který má k tomuto souboru přístup.
- Počáteční „d“ znamená, že jde o adresář.
- Číslo „5“ představuje symbolický odkaz.
- Soubor Binary patří uživateli avi a skupině tecmint.
- 30. září 11:31 představuje datum a čas poslední úpravy.
6. Měli byste vytisknout obsah adresáře v dlouhém formátu se zobrazením skrytých/tečkových souborů. Jak toho dosáhnete?
Odpověď: Musíme použít volbu '-a' (seznam skrytých souborů) a '-l' (dlouhý seznam) společně s příkazem ' ls'.
ls -la
Alternativně můžeme použít volbu '-A' a '-l' s příkazem 'ls', pokud nechceme vypsat implicitní ' .' a '..'.
ls -lA
7. Jak zjistíte autora každého souboru?
Odpověď: K vytištění jména autora každého souboru musíme použít volbu „–author“ spolu s volbou „-l“.
ls --author -l
8. Jak vytisknete escape pro negrafický znak?
Odpověď: K vytištění znaku escape pro negrafický znak stačí použít volbu ‚-b‘.
ls -b
9. Uveďte velikost souborů a složek v požadovaném formátu měřítka. Jak toho dosáhnete?
Odpověď: Zde je třeba použít možnost „–block-size=scale“ spolu s možností „-l“. V příkladu potřebujeme odstranit ‚měřítko‘ s požadovaným měřítkem viz M, K atd.
ls --block-size=M -l
ls --block-size=K -l
10. Uveďte soubory v adresáři, ale nezobrazujte záložní soubory, tj. soubory, které končí na ~.
Odpověď: Zde přichází k záchraně možnost „-B“ (neuvádět předpokládané položky končící na ~).
ls -B
11. Seřaďte všechny soubory v adresáři podle názvu a zobrazte související informace o poslední změně.
Odpověď: Musíme použít volbu '-c' a volbu '-l' s příkazem ls, abychom splnili výše navrženou potřebu.
ls -cl
12. Seřaďte všechny soubory v adresáři podle času úpravy a zobrazte související informace.
Odpověď: Musíme použít tři možnosti společně, tj. '-l', '-t' a '-c' s příkazem ls pro třídění souborů podle času úpravy, od nejnovějšího.
ls -ltc
13. Jak budete ovládat výstup příkazu „ls“, aby byl barevný nebo bezbarvý?
Odpověď: Musíme použít možnost „–color=parameter“. Parametry, které se mají použít s možností barev, jsou „auto“, „vždy“ a „nikdy“, které jsou samozřejmé.
ls --color=never
ls --color=auto
ls --color=always
14. Měli byste vypisovat samotné položky adresáře, nikoli jejich obsah. Co budeš dělat?
Odpověď: Zde se hodí možnost „-d“.
ls -d
15. Vytvořte alias pro dlouhý formát s uvedením „ls -l“ jako „ll“ a výsledek vytiskněte do souboru, nikoli na standardní výstup.
Odpověď: Zde ve výše uvedeném scénáři potřebujeme přidat alias do souboru .bashrc a poté použít operátor přesměrování k zápisu výstupu do souboru a ne standardního výstupu. Budeme používat editor nano.
ls -a
nano .bashrc
ll >> ll.txt
nano ll.txt
To je prozatím vše. Nezapomeňte nám v komentářích níže poskytnout svou cennou zpětnou vazbu. Brzy sem zase s dalším zajímavým článkem. Do té doby zůstaňte naladěni a připojeni.
Skutečné také:
- 10 otázek k pohovoru s příkazem „ls“ – část 2
- 15 Základní příkazy „ls“ v Linuxu