Vyhledávání na webu

Nastavení pole RAID 1 (zrcadlení) pomocí „dvou disků“ v systému Linux – část 3


Zrcadlení RAID znamená přesný klon (nebo zrcadlení) stejných dat zapsaných na dva disky. K vytvoření pole RAID1 jsou v poli více vyžadovány minimálně dva disky a je to užitečné pouze tehdy, když je výkon čtení nebo spolehlivost přesnější než kapacita úložiště dat.

Zrcadla jsou vytvořena na ochranu před ztrátou dat v důsledku selhání disku. Každý disk v zrcadle obsahuje přesnou kopii dat. Když jeden disk selže, stejná data lze získat z jiného funkčního disku. Porouchaný disk však lze vyměnit ze spuštěného počítače bez jakéhokoli přerušení uživatelem.

Vlastnosti RAID 1

  1. Zrcadlo má dobrý výkon.
  2. 50 % prostoru bude ztraceno. Znamená to, že pokud máme dva disky s celkovou velikostí 500 GB, bude to 1 TB, ale v Mirroring nám ukáže pouze 500 GB.
  3. Žádná ztráta dat v Mirroringu, pokud selže jeden disk, protože na obou discích máme stejný obsah.
  4. Čtení bude lepší než zápis dat na disk.

Požadavky

Minimálně Pro vytvoření pole RAID 1 je povolen počet dvou disků, ale můžete přidat více disků pomocí dvojnásobného počtu 2, 4, 6, 8. Chcete-li přidat další disky, váš systém musí mít fyzický adaptér RAID (hardwarovou kartu).

Zde používáme softwarový raid, nikoli hardwarový raid. Pokud má váš systém vestavěnou fyzickou hardwarovou raid kartu, můžete k ní přistupovat z uživatelského rozhraní nástroje nebo pomocí klávesy Ctrl+I.

Přečtěte si také: Základní koncepty RAID v Linuxu

Nastavení mého serveru
Operating System :	CentOS 6.5 Final
IP Address	 :	192.168.0.226
Hostname	 :	rd1.tecmintlocal.com
Disk 1 [20GB]	 :	/dev/sdb
Disk 2 [20GB]	 :	/dev/sdc

Tento článek vás provede podrobnými pokyny, jak nastavit softwarový RAID 1 nebo Mirror pomocí mdadm (vytváří a spravuje raid) na platformě Linux. I když stejný návod funguje i na jiných distribucích Linuxu, jako je RedHat, CentOS, Fedora atd.

Krok 1: Instalace předpokladů a kontrola jednotek

1. Jak jsem řekl výše, k vytváření a správě RAID v Linuxu používáme nástroj mdadm. Nainstalujme si tedy softwarový balíček mdadm na Linux pomocí nástroje yum nebo apt-get správce balíčků.

yum install mdadm		[on RedHat systems]
apt-get install mdadm 	[on Debain systems]

2. Po instalaci balíčku „mdadm“ musíme pomocí následujícího příkazu zkontrolovat naše diskové jednotky, zda již není nakonfigurován nějaký raid.

mdadm -E /dev/sd[b-c]

Jak vidíte z obrazovky výše, že zatím nebyl zjištěn žádný superblok, znamená to, že není definován žádný RAID.

Krok 2: Rozdělení disku pro RAID

3. Jak jsem uvedl výše, pro vytvoření pole RAID1 používáme minimálně dva oddíly /dev/sdb a /dev/sdc. Vytvořte oddíly na těchto dvou discích pomocí příkazu „fdisk“ a během vytváření oddílu změňte typ na raid.

fdisk /dev/sdb
Postupujte podle níže uvedených pokynů
  1. Stisknutím tlačítka „n“ vytvoříte nový oddíl.
  2. Poté zvolte „P“ pro Primární oddíl.
  3. Dále vyberte číslo oddílu jako 1.
  4. Zadejte výchozí plnou velikost pouhým stisknutím klávesy Enter dvakrát.
  5. Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte definovaný oddíl.
  6. Stisknutím tlačítka „L“ zobrazíte všechny dostupné typy.
  7. Chcete-li vybrat oddíly, zadejte „t“.
  8. Vyberte „fd“ pro Linux raid auto a stiskněte Enter pro použití.
  9. Poté znovu použijte „p“ k vytištění změn, které jsme provedli.
  10. K zápisu změn použijte „w“.

Po vytvoření oddílu „/dev/sdb“ postupujte podle stejných pokynů a vytvořte nový oddíl na disku /dev/sdc.

fdisk /dev/sdc

4. Jakmile jsou oba oddíly úspěšně vytvořeny, ověřte změny na disku sdb a sdc pomocí stejného 'mdadm' a také potvrďte typ pole RAID, jak je znázorněno na následujících snímcích obrazovky.

mdadm -E /dev/sd[b-c]

Poznámka: Jak vidíte na obrázku výše, na sdb1 a sdc1 není žádný definovaný RAID disků, to je důvod, proč jsme nezjistili žádné superbloky.

Krok 3: Vytvoření zařízení RAID1

5. Dále vytvořte zařízení RAID1 s názvem „/dev/md0“ pomocí následujícího příkazu a ověřte jej.

mdadm --create /dev/md0 --level=mirror --raid-devices=2 /dev/sd[b-c]1
cat /proc/mdstat

6. Dále zkontrolujte typ zařízení raid a pole raid pomocí následujících příkazů.

mdadm -E /dev/sd[b-c]1
mdadm --detail /dev/md0

Z výše uvedených obrázků lze snadno pochopit, že raid1 byl vytvořen a pomocí oddílů /dev/sdb1 a /dev/sdc1 a také můžete vidět stav resynchronizace.

Krok 4: Vytvoření systému souborů na zařízení RAID

7. Vytvořte souborový systém pomocí ext4 pro md0 a připojte jej pod /mnt/raid1.

mkfs.ext4 /dev/md0

8. Dále připojte nově vytvořený souborový systém pod „/mnt/raid1“ a vytvořte nějaké soubory a ověřte obsah pod bodem připojení.

mkdir /mnt/raid1
mount /dev/md0 /mnt/raid1/
touch /mnt/raid1/tecmint.txt
echo "tecmint raid setups" > /mnt/raid1/tecmint.txt

9. Chcete-li při restartu systému automaticky připojit RAID1, musíte provést záznam v souboru fstab. Otevřete soubor „/etc/fstab“ a na konec souboru přidejte následující řádek.

/dev/md0                /mnt/raid1              ext4    defaults        0 0

10. Spusťte příkaz „mount -a“ a zkontrolujte, zda nejsou v záznamu fstab nějaké chyby.

mount -av

11. Dále uložte konfiguraci raidu ručně do souboru „mdadm.conf“ pomocí níže uvedeného příkazu.

mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf

Výše uvedený konfigurační soubor přečte systém při restartu a načte zařízení RAID.

Krok 5: Ověřte data po selhání disku

12. Naším hlavním účelem je, aby i po selhání nebo havárii pevného disku byla naše data k dispozici. Podívejme se, co se stane, když některý z disků nebude v poli dostupný.

mdadm --detail /dev/md0

Na obrázku výše vidíme, že v našem RAID jsou k dispozici 2 zařízení a aktivní zařízení jsou 2. Nyní se podívejme, co se stane, když se disk odpojí (odstraněný disk sdc) nebo selže.

ls -l /dev | grep sd
mdadm --detail /dev/md0

Nyní na obrázku výše můžete vidět, že jeden z našich disků se ztratil. Odpojil jsem jeden disk ze svého virtuálního počítače. Nyní zkontrolujeme naše drahocenná data.

cd /mnt/raid1/
cat tecmint.txt

Viděli jste, že naše data jsou stále k dispozici? Z toho jsme poznali výhodu RAID 1 (zrcadlení). V příštím článku uvidíme, jak nastavit prokládání RAID 5 s distribuovanou paritou. Doufám, že vám to pomůže pochopit, jak RAID 1 (Mirror) funguje.