Nastavení pole RAID 1 (zrcadlení) pomocí „dvou disků“ v systému Linux – část 3
Zrcadlení RAID znamená přesný klon (nebo zrcadlení) stejných dat zapsaných na dva disky. K vytvoření pole RAID1 jsou v poli více vyžadovány minimálně dva disky a je to užitečné pouze tehdy, když je výkon čtení nebo spolehlivost přesnější než kapacita úložiště dat.
Zrcadla jsou vytvořena na ochranu před ztrátou dat v důsledku selhání disku. Každý disk v zrcadle obsahuje přesnou kopii dat. Když jeden disk selže, stejná data lze získat z jiného funkčního disku. Porouchaný disk však lze vyměnit ze spuštěného počítače bez jakéhokoli přerušení uživatelem.
Vlastnosti RAID 1
- Zrcadlo má dobrý výkon.
- 50 % prostoru bude ztraceno. Znamená to, že pokud máme dva disky s celkovou velikostí 500 GB, bude to 1 TB, ale v Mirroring nám ukáže pouze 500 GB.
- Žádná ztráta dat v Mirroringu, pokud selže jeden disk, protože na obou discích máme stejný obsah.
- Čtení bude lepší než zápis dat na disk.
Požadavky
Minimálně Pro vytvoření pole RAID 1 je povolen počet dvou disků, ale můžete přidat více disků pomocí dvojnásobného počtu 2, 4, 6, 8. Chcete-li přidat další disky, váš systém musí mít fyzický adaptér RAID (hardwarovou kartu).
Zde používáme softwarový raid, nikoli hardwarový raid. Pokud má váš systém vestavěnou fyzickou hardwarovou raid kartu, můžete k ní přistupovat z uživatelského rozhraní nástroje nebo pomocí klávesy Ctrl+I.
Přečtěte si také: Základní koncepty RAID v Linuxu
Nastavení mého serveru
Operating System : CentOS 6.5 Final
IP Address : 192.168.0.226
Hostname : rd1.tecmintlocal.com
Disk 1 [20GB] : /dev/sdb
Disk 2 [20GB] : /dev/sdc
Tento článek vás provede podrobnými pokyny, jak nastavit softwarový RAID 1 nebo Mirror pomocí mdadm (vytváří a spravuje raid) na platformě Linux. I když stejný návod funguje i na jiných distribucích Linuxu, jako je RedHat, CentOS, Fedora atd.
Krok 1: Instalace předpokladů a kontrola jednotek
1. Jak jsem řekl výše, k vytváření a správě RAID v Linuxu používáme nástroj mdadm. Nainstalujme si tedy softwarový balíček mdadm na Linux pomocí nástroje yum nebo apt-get správce balíčků.
yum install mdadm [on RedHat systems]
apt-get install mdadm [on Debain systems]
2. Po instalaci balíčku „mdadm“ musíme pomocí následujícího příkazu zkontrolovat naše diskové jednotky, zda již není nakonfigurován nějaký raid.
mdadm -E /dev/sd[b-c]
Jak vidíte z obrazovky výše, že zatím nebyl zjištěn žádný superblok, znamená to, že není definován žádný RAID.
Krok 2: Rozdělení disku pro RAID
3. Jak jsem uvedl výše, pro vytvoření pole RAID1 používáme minimálně dva oddíly /dev/sdb a /dev/sdc. Vytvořte oddíly na těchto dvou discích pomocí příkazu „fdisk“ a během vytváření oddílu změňte typ na raid.
fdisk /dev/sdb
Postupujte podle níže uvedených pokynů
- Stisknutím tlačítka „n“ vytvoříte nový oddíl.
- Poté zvolte „P“ pro Primární oddíl.
- Dále vyberte číslo oddílu jako 1.
- Zadejte výchozí plnou velikost pouhým stisknutím klávesy Enter dvakrát.
- Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte definovaný oddíl.
- Stisknutím tlačítka „L“ zobrazíte všechny dostupné typy.
- Chcete-li vybrat oddíly, zadejte „t“.
- Vyberte „fd“ pro Linux raid auto a stiskněte Enter pro použití.
- Poté znovu použijte „p“ k vytištění změn, které jsme provedli.
- K zápisu změn použijte „w“.
Po vytvoření oddílu „/dev/sdb“ postupujte podle stejných pokynů a vytvořte nový oddíl na disku /dev/sdc.
fdisk /dev/sdc
4. Jakmile jsou oba oddíly úspěšně vytvořeny, ověřte změny na disku sdb a sdc pomocí stejného 'mdadm' a také potvrďte typ pole RAID, jak je znázorněno na následujících snímcích obrazovky.
mdadm -E /dev/sd[b-c]
Poznámka: Jak vidíte na obrázku výše, na sdb1 a sdc1 není žádný definovaný RAID disků, to je důvod, proč jsme nezjistili žádné superbloky.
Krok 3: Vytvoření zařízení RAID1
5. Dále vytvořte zařízení RAID1 s názvem „/dev/md0“ pomocí následujícího příkazu a ověřte jej.
mdadm --create /dev/md0 --level=mirror --raid-devices=2 /dev/sd[b-c]1
cat /proc/mdstat
6. Dále zkontrolujte typ zařízení raid a pole raid pomocí následujících příkazů.
mdadm -E /dev/sd[b-c]1
mdadm --detail /dev/md0
Z výše uvedených obrázků lze snadno pochopit, že raid1 byl vytvořen a pomocí oddílů /dev/sdb1 a /dev/sdc1 a také můžete vidět stav resynchronizace.
Krok 4: Vytvoření systému souborů na zařízení RAID
7. Vytvořte souborový systém pomocí ext4 pro md0 a připojte jej pod /mnt/raid1.
mkfs.ext4 /dev/md0
8. Dále připojte nově vytvořený souborový systém pod „/mnt/raid1“ a vytvořte nějaké soubory a ověřte obsah pod bodem připojení.
mkdir /mnt/raid1
mount /dev/md0 /mnt/raid1/
touch /mnt/raid1/tecmint.txt
echo "tecmint raid setups" > /mnt/raid1/tecmint.txt
9. Chcete-li při restartu systému automaticky připojit RAID1, musíte provést záznam v souboru fstab. Otevřete soubor „/etc/fstab“ a na konec souboru přidejte následující řádek.
/dev/md0 /mnt/raid1 ext4 defaults 0 0
10. Spusťte příkaz „mount -a“ a zkontrolujte, zda nejsou v záznamu fstab nějaké chyby.
mount -av
11. Dále uložte konfiguraci raidu ručně do souboru „mdadm.conf“ pomocí níže uvedeného příkazu.
mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf
Výše uvedený konfigurační soubor přečte systém při restartu a načte zařízení RAID.
Krok 5: Ověřte data po selhání disku
12. Naším hlavním účelem je, aby i po selhání nebo havárii pevného disku byla naše data k dispozici. Podívejme se, co se stane, když některý z disků nebude v poli dostupný.
mdadm --detail /dev/md0
Na obrázku výše vidíme, že v našem RAID jsou k dispozici 2 zařízení a aktivní zařízení jsou 2. Nyní se podívejme, co se stane, když se disk odpojí (odstraněný disk sdc) nebo selže.
ls -l /dev | grep sd
mdadm --detail /dev/md0
Nyní na obrázku výše můžete vidět, že jeden z našich disků se ztratil. Odpojil jsem jeden disk ze svého virtuálního počítače. Nyní zkontrolujeme naše drahocenná data.
cd /mnt/raid1/
cat tecmint.txt
Viděli jste, že naše data jsou stále k dispozici? Z toho jsme poznali výhodu RAID 1 (zrcadlení). V příštím článku uvidíme, jak nastavit prokládání RAID 5 s distribuovanou paritou. Doufám, že vám to pomůže pochopit, jak RAID 1 (Mirror) funguje.