Vyhledávání na webu

Nastavení pole RAID 10 nebo 1+0 (vnořené) v systému Linux – část 6


RAID 10 je kombinací RAID 0 a RAID 1 do RAID 10. Pro nastavení Raid 10 potřebujeme alespoň 4 počet disků. V našich dřívějších článcích jsme viděli, jak nastavit RAID 0 a RAID 1 s minimálním počtem 2 disků.

Zde použijeme RAID 0 i RAID 1 k provedení nastavení RAID 10 s minimálně 4 disky. Předpokládejme, že máme nějaká data uložena na logickém svazku, který je vytvořen pomocí RAID 10. Jen pro příklad, pokud ukládáme data „jablko“, uloží se pod všechny 4 disky tato následující metoda.

Pomocí RAID 0 se uloží jako „A“ na první disk a „p“ na druhý disk a poté znovu „p “ na prvním disku a „l“ na druhém disku. Poté „e“ na prvním disku, takto bude pokračovat proces Round robin k uložení dat. Z toho víme, že RAID 0 zapíše polovinu dat na první disk a druhou polovinu dat na druhý disk.

V metodě RAID 1 budou stejná data zapsána na další 2 disky následovně. „A“ bude zapisovat na první i druhý disk, „P“ bude zapisovat na oba disky, další „P“ bude zapisovat na oba disky. Tedy pomocí RAID 1 bude zapisovat na oba disky. Toto bude pokračovat v kruhovém procesu.

Nyní jste všichni poznali, jak funguje RAID 10 kombinací RAID 0 a RAID 1. Pokud máme 4 disky o velikosti 20 GB, bude to celkem 80 GB, ale dostaneme pouze 40 GB úložné kapacity , bude polovina celkové kapacity ztracena pro budování RAID 10.

Výhody a nevýhody RAID 5

  1. Podává lepší výkon.
  2. Ztratíme dvě diskové kapacity v RAID 10.
  3. Čtení a zápis bude velmi dobrý, protože bude zapisovat a číst na všechny ty 4 disky zároveň.
  4. Lze jej použít pro databázová řešení, která vyžadují velký zápis na I/O disk.

Požadavky

V RAID 10 potřebujeme minimálně 4 disky, první 2 disky pro RAID 0 a další 2 disky pro RAID 1. Jak jsem řekl dříve, RAID 10 je pouze kombinace RAID 0 a 1. Pokud potřebujeme rozšířit RAID skupiny, musíme zvětšit disk minimálně o 4 disky.

Nastavení mého serveru
Operating System :	CentOS 6.5 Final
IP Address	 	:	192.168.0.229
Hostname	 	:	rd10.tecmintlocal.com
Disk 1 [20GB]	 	:	/dev/sdd
Disk 2 [20GB]	 	:	/dev/sdc
Disk 3 [20GB]	 	:	/dev/sdd
Disk 4 [20GB]	 	:	/dev/sde

Existují dva způsoby, jak nastavit RAID 10, ale zde vám ukážu oba způsoby, ale dávám přednost tomu, abyste se řídili prvním způsobem, což značně usnadňuje nastavení RAID 10.

Metoda 1: Nastavení Raidu 10

1. Nejprve pomocí následujícího příkazu ověřte, zda jsou všechny 4 přidané disky detekovány nebo zda nejsou.

ls -l /dev | grep sd

2. Jakmile jsou detekovány čtyři disky, je čas před vytvořením nového disku zkontrolovat, zda již neexistuje nějaký raid.

mdadm -E /dev/sd[b-e]
mdadm --examine /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd /dev/sde

Poznámka: Ve výše uvedeném výstupu vidíte, že zatím nebyl zjištěn žádný superblok, to znamená, že na všech 4 discích není definován žádný RAID.

Krok 1: Rozdělení disku pro RAID

3. Nyní vytvořte nový oddíl na všech 4 discích (/dev/sdb, /dev/sdc, /dev/sdd a /dev/sde) pomocí nástroje „fdisk“.

fdisk /dev/sdb
fdisk /dev/sdc
fdisk /dev/sdd
fdisk /dev/sde
Vytvořte oddíl /dev/sdb

Dovolte mi ukázat vám, jak rozdělit jeden z disku (/dev/sdb) pomocí fdisk, tento postup bude stejný pro všechny ostatní disky.

fdisk /dev/sdb

Pro vytvoření nového oddílu na disku /dev/sdb použijte prosím níže uvedené kroky.

  1. Stisknutím tlačítka „n“ vytvoříte nový oddíl.
  2. Poté zvolte „P“ pro Primární oddíl.
  3. Poté zvolte „1“ jako první oddíl.
  4. Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte vytvořený oddíl.
  5. Změňte typ, pokud potřebujeme znát všechny dostupné typy, stiskněte „L“.
  6. Zde vybíráme „fd“, protože můj typ je RAID.
  7. Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte definovaný oddíl.
  8. Poté znovu použijte „p“ k vytištění změn, které jsme provedli.
  9. K zápisu změn použijte „w“.

Poznámka: Použijte stejné pokyny pro vytváření oddílů na jiných discích (sdc, sdd sdd sde).

4. Po vytvoření všech 4 oddílů znovu musíte pomocí následujícího příkazu prozkoumat disky, zda neobsahují již existující raid.

mdadm -E /dev/sd[b-e]
mdadm -E /dev/sd[b-e]1

OR

mdadm --examine /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd /dev/sde
mdadm --examine /dev/sdb1 /dev/sdc1 /dev/sdd1 /dev/sde1

Poznámka: Výše uvedené výstupy ukazují, že na všech čtyřech nově vytvořených oddílech nebyl detekován žádný superblok, což znamená, že můžeme přejít k vytvoření RAID 10 na těchto pohony.

Krok 2: Vytvoření zařízení RAID „md“.

5. Nyní je čas vytvořit zařízení „md“ (tj. /dev/md0) pomocí nástroje pro správu raidů „mdadm“. Před vytvořením zařízení musí mít váš systém nainstalovaný nástroj „mdadm“, pokud jej nenainstalujete jako první.

yum install mdadm		[on RedHat systems]
apt-get install mdadm 	[on Debain systems]

Po nainstalování nástroje „mdadm“ nyní můžete pomocí následujícího příkazu vytvořit zařízení „md“ raid.

mdadm --create /dev/md0 --level=10 --raid-devices=4 /dev/sd[b-e]1

6. Dále ověřte nově vytvořené raidové zařízení pomocí příkazu „cat“.

cat /proc/mdstat

7. Dále prozkoumejte všechny 4 disky pomocí níže uvedeného příkazu. Výstup níže uvedeného příkazu bude dlouhý, pokud zobrazí informace o všech 4 discích.

mdadm --examine /dev/sd[b-e]1

8. Dále zkontrolujte podrobnosti o Raid Array pomocí následujícího příkazu.

mdadm --detail /dev/md0

Poznámka: Ve výše uvedených výsledcích vidíte, že stav Raid byl aktivní a znovu se synchronizuje.

Krok 3: Vytvoření systému souborů

9. Vytvořte souborový systém pomocí ext4 pro „md0“ a připojte jej pod „/mnt/raid10“. Zde jsem použil ext4, ale pokud chcete, můžete použít jakýkoli typ souborového systému.

mkfs.ext4 /dev/md0

10. Po vytvoření souborového systému připojte vytvořený souborový systém pod „/mnt/raid10“ a vypište obsah bodu připojení pomocí příkazu „ls -l“.

mkdir /mnt/raid10
mount /dev/md0 /mnt/raid10/
ls -l /mnt/raid10/

Dále přidejte nějaké soubory pod bod připojení a přidejte nějaký text do libovolného souboru a zkontrolujte obsah.

touch /mnt/raid10/raid10_files.txt
ls -l /mnt/raid10/
echo "raid 10 setup with 4 disks" > /mnt/raid10/raid10_files.txt
cat /mnt/raid10/raid10_files.txt

11. Chcete-li provést automatické připojení, otevřete soubor „/etc/fstab“ a připojte níže uvedený záznam do fstab, bod připojení se může lišit podle vašeho prostředí. Uložte a ukončete pomocí wq!.

vim /etc/fstab

/dev/md0                /mnt/raid10              ext4    defaults        0 0

12. Dále ověřte, zda soubor „/etc/fstab“ neobsahuje chyby, než restartujete systém pomocí příkazu „mount -a“.

mount -av

Krok 4: Uložte konfiguraci RAID

13. Ve výchozím nastavení RAID nemá konfigurační soubor, takže jej po provedení všech výše uvedených kroků musíme uložit ručně, abychom tato nastavení zachovali během spouštění systému.

mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf

To je vše, vytvořili jsme RAID 10 pomocí metody 1, tato metoda je jednodušší. Nyní přejdeme k nastavení RAID 10 pomocí metody 2.

Metoda 2: Vytvoření pole RAID 10

1. V metodě 2 musíme definovat 2 sady RAID 1 a poté musíme definovat RAID 0 pomocí těchto vytvořených sad RAID 1. Zde uděláme, že nejprve vytvoříme 2 zrcadla (RAID1) a poté proložíme RAID0.

Nejprve uveďte všechny disky, které jsou k dispozici pro vytvoření RAID 10.

ls -l /dev | grep sd

2. Rozdělte všechny 4 disky pomocí příkazu „fdisk“. Pro rozdělení můžete postupovat podle #kroku 3 výše.

fdisk /dev/sdb
fdisk /dev/sdc
fdisk /dev/sdd
fdisk /dev/sde

3. Po rozdělení všech 4 disků nyní zkontrolujte, zda na disku nejsou existující bloky raid.

mdadm --examine /dev/sd[b-e]
mdadm --examine /dev/sd[b-e]1

Krok 1: Vytvoření pole RAID 1

4. Nejprve mi dovolte vytvořit 2 sady RAID 1 pomocí 4 disků ‚sdb1‘ a ‚sdc1‘ a další sadu pomocí ‚sdd1‘ a ‚sde1‘.

mdadm --create /dev/md1 --metadata=1.2 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sd[b-c]1
mdadm --create /dev/md2 --metadata=1.2 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sd[d-e]1
cat /proc/mdstat

Krok 2: Vytvoření pole RAID 0

5. Dále vytvořte pole RAID 0 pomocí zařízení md1 a md2.

mdadm --create /dev/md0 --level=0 --raid-devices=2 /dev/md1 /dev/md2
cat /proc/mdstat

Krok 3: Uložte konfiguraci RAID

6. Potřebujeme uložit konfiguraci pod ‘/etc/mdadm.conf‘, abychom načetli všechna raid zařízení při každém restartu.

mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf

Poté musíme postupovat podle #kroku 3 Vytvoření souborového systému metody 1.

A je to! vytvořili jsme RAID 1+0 metodou 2. Ztratíme zde místo na dvou discích, ale výkon bude vynikající ve srovnání s jakýmkoliv jiným raidovým nastavením.

Závěr

Zde jsme vytvořili RAID 10 pomocí dvou metod. RAID 10 má také dobrý výkon a redundanci. Doufám, že vám to pomůže porozumět úrovni RAID 10 Nested Raid. Podívejme se v mých nadcházejících článcích na to, jak rozšířit existující raidové pole a mnohem více.