Nastavení pole RAID 10 nebo 1+0 (vnořené) v systému Linux – část 6
RAID 10 je kombinací RAID 0 a RAID 1 do RAID 10. Pro nastavení Raid 10 potřebujeme alespoň 4 počet disků. V našich dřívějších článcích jsme viděli, jak nastavit RAID 0 a RAID 1 s minimálním počtem 2 disků.
Zde použijeme RAID 0 i RAID 1 k provedení nastavení RAID 10 s minimálně 4 disky. Předpokládejme, že máme nějaká data uložena na logickém svazku, který je vytvořen pomocí RAID 10. Jen pro příklad, pokud ukládáme data „jablko“, uloží se pod všechny 4 disky tato následující metoda.
Pomocí RAID 0 se uloží jako „A“ na první disk a „p“ na druhý disk a poté znovu „p “ na prvním disku a „l“ na druhém disku. Poté „e“ na prvním disku, takto bude pokračovat proces Round robin k uložení dat. Z toho víme, že RAID 0 zapíše polovinu dat na první disk a druhou polovinu dat na druhý disk.
V metodě RAID 1 budou stejná data zapsána na další 2 disky následovně. „A“ bude zapisovat na první i druhý disk, „P“ bude zapisovat na oba disky, další „P“ bude zapisovat na oba disky. Tedy pomocí RAID 1 bude zapisovat na oba disky. Toto bude pokračovat v kruhovém procesu.
Nyní jste všichni poznali, jak funguje RAID 10 kombinací RAID 0 a RAID 1. Pokud máme 4 disky o velikosti 20 GB, bude to celkem 80 GB, ale dostaneme pouze 40 GB úložné kapacity , bude polovina celkové kapacity ztracena pro budování RAID 10.
Výhody a nevýhody RAID 5
- Podává lepší výkon.
- Ztratíme dvě diskové kapacity v RAID 10.
- Čtení a zápis bude velmi dobrý, protože bude zapisovat a číst na všechny ty 4 disky zároveň.
- Lze jej použít pro databázová řešení, která vyžadují velký zápis na I/O disk.
Požadavky
V RAID 10 potřebujeme minimálně 4 disky, první 2 disky pro RAID 0 a další 2 disky pro RAID 1. Jak jsem řekl dříve, RAID 10 je pouze kombinace RAID 0 a 1. Pokud potřebujeme rozšířit RAID skupiny, musíme zvětšit disk minimálně o 4 disky.
Nastavení mého serveru
Operating System : CentOS 6.5 Final
IP Address : 192.168.0.229
Hostname : rd10.tecmintlocal.com
Disk 1 [20GB] : /dev/sdd
Disk 2 [20GB] : /dev/sdc
Disk 3 [20GB] : /dev/sdd
Disk 4 [20GB] : /dev/sde
Existují dva způsoby, jak nastavit RAID 10, ale zde vám ukážu oba způsoby, ale dávám přednost tomu, abyste se řídili prvním způsobem, což značně usnadňuje nastavení RAID 10.
Metoda 1: Nastavení Raidu 10
1. Nejprve pomocí následujícího příkazu ověřte, zda jsou všechny 4 přidané disky detekovány nebo zda nejsou.
ls -l /dev | grep sd
2. Jakmile jsou detekovány čtyři disky, je čas před vytvořením nového disku zkontrolovat, zda již neexistuje nějaký raid.
mdadm -E /dev/sd[b-e]
mdadm --examine /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd /dev/sde
Poznámka: Ve výše uvedeném výstupu vidíte, že zatím nebyl zjištěn žádný superblok, to znamená, že na všech 4 discích není definován žádný RAID.
Krok 1: Rozdělení disku pro RAID
3. Nyní vytvořte nový oddíl na všech 4 discích (/dev/sdb, /dev/sdc, /dev/sdd a /dev/sde) pomocí nástroje „fdisk“.
fdisk /dev/sdb
fdisk /dev/sdc
fdisk /dev/sdd
fdisk /dev/sde
Vytvořte oddíl /dev/sdb
Dovolte mi ukázat vám, jak rozdělit jeden z disku (/dev/sdb) pomocí fdisk, tento postup bude stejný pro všechny ostatní disky.
fdisk /dev/sdb
Pro vytvoření nového oddílu na disku /dev/sdb použijte prosím níže uvedené kroky.
- Stisknutím tlačítka „n“ vytvoříte nový oddíl.
- Poté zvolte „P“ pro Primární oddíl.
- Poté zvolte „1“ jako první oddíl.
- Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte vytvořený oddíl.
- Změňte typ, pokud potřebujeme znát všechny dostupné typy, stiskněte „L“.
- Zde vybíráme „fd“, protože můj typ je RAID.
- Poté stisknutím tlačítka „p“ vytiskněte definovaný oddíl.
- Poté znovu použijte „p“ k vytištění změn, které jsme provedli.
- K zápisu změn použijte „w“.
Poznámka: Použijte stejné pokyny pro vytváření oddílů na jiných discích (sdc, sdd sdd sde).
4. Po vytvoření všech 4 oddílů znovu musíte pomocí následujícího příkazu prozkoumat disky, zda neobsahují již existující raid.
mdadm -E /dev/sd[b-e]
mdadm -E /dev/sd[b-e]1
OR
mdadm --examine /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd /dev/sde
mdadm --examine /dev/sdb1 /dev/sdc1 /dev/sdd1 /dev/sde1
Poznámka: Výše uvedené výstupy ukazují, že na všech čtyřech nově vytvořených oddílech nebyl detekován žádný superblok, což znamená, že můžeme přejít k vytvoření RAID 10 na těchto pohony.
Krok 2: Vytvoření zařízení RAID „md“.
5. Nyní je čas vytvořit zařízení „md“ (tj. /dev/md0) pomocí nástroje pro správu raidů „mdadm“. Před vytvořením zařízení musí mít váš systém nainstalovaný nástroj „mdadm“, pokud jej nenainstalujete jako první.
yum install mdadm [on RedHat systems]
apt-get install mdadm [on Debain systems]
Po nainstalování nástroje „mdadm“ nyní můžete pomocí následujícího příkazu vytvořit zařízení „md“ raid.
mdadm --create /dev/md0 --level=10 --raid-devices=4 /dev/sd[b-e]1
6. Dále ověřte nově vytvořené raidové zařízení pomocí příkazu „cat“.
cat /proc/mdstat
7. Dále prozkoumejte všechny 4 disky pomocí níže uvedeného příkazu. Výstup níže uvedeného příkazu bude dlouhý, pokud zobrazí informace o všech 4 discích.
mdadm --examine /dev/sd[b-e]1
8. Dále zkontrolujte podrobnosti o Raid Array pomocí následujícího příkazu.
mdadm --detail /dev/md0
Poznámka: Ve výše uvedených výsledcích vidíte, že stav Raid byl aktivní a znovu se synchronizuje.
Krok 3: Vytvoření systému souborů
9. Vytvořte souborový systém pomocí ext4 pro „md0“ a připojte jej pod „/mnt/raid10“. Zde jsem použil ext4, ale pokud chcete, můžete použít jakýkoli typ souborového systému.
mkfs.ext4 /dev/md0
10. Po vytvoření souborového systému připojte vytvořený souborový systém pod „/mnt/raid10“ a vypište obsah bodu připojení pomocí příkazu „ls -l“.
mkdir /mnt/raid10
mount /dev/md0 /mnt/raid10/
ls -l /mnt/raid10/
Dále přidejte nějaké soubory pod bod připojení a přidejte nějaký text do libovolného souboru a zkontrolujte obsah.
touch /mnt/raid10/raid10_files.txt
ls -l /mnt/raid10/
echo "raid 10 setup with 4 disks" > /mnt/raid10/raid10_files.txt
cat /mnt/raid10/raid10_files.txt
11. Chcete-li provést automatické připojení, otevřete soubor „/etc/fstab“ a připojte níže uvedený záznam do fstab, bod připojení se může lišit podle vašeho prostředí. Uložte a ukončete pomocí wq!.
vim /etc/fstab
/dev/md0 /mnt/raid10 ext4 defaults 0 0
12. Dále ověřte, zda soubor „/etc/fstab“ neobsahuje chyby, než restartujete systém pomocí příkazu „mount -a“.
mount -av
Krok 4: Uložte konfiguraci RAID
13. Ve výchozím nastavení RAID nemá konfigurační soubor, takže jej po provedení všech výše uvedených kroků musíme uložit ručně, abychom tato nastavení zachovali během spouštění systému.
mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf
To je vše, vytvořili jsme RAID 10 pomocí metody 1, tato metoda je jednodušší. Nyní přejdeme k nastavení RAID 10 pomocí metody 2.
Metoda 2: Vytvoření pole RAID 10
1. V metodě 2 musíme definovat 2 sady RAID 1 a poté musíme definovat RAID 0 pomocí těchto vytvořených sad RAID 1. Zde uděláme, že nejprve vytvoříme 2 zrcadla (RAID1) a poté proložíme RAID0.
Nejprve uveďte všechny disky, které jsou k dispozici pro vytvoření RAID 10.
ls -l /dev | grep sd
2. Rozdělte všechny 4 disky pomocí příkazu „fdisk“. Pro rozdělení můžete postupovat podle #kroku 3 výše.
fdisk /dev/sdb
fdisk /dev/sdc
fdisk /dev/sdd
fdisk /dev/sde
3. Po rozdělení všech 4 disků nyní zkontrolujte, zda na disku nejsou existující bloky raid.
mdadm --examine /dev/sd[b-e]
mdadm --examine /dev/sd[b-e]1
Krok 1: Vytvoření pole RAID 1
4. Nejprve mi dovolte vytvořit 2 sady RAID 1 pomocí 4 disků ‚sdb1‘ a ‚sdc1‘ a další sadu pomocí ‚sdd1‘ a ‚sde1‘.
mdadm --create /dev/md1 --metadata=1.2 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sd[b-c]1
mdadm --create /dev/md2 --metadata=1.2 --level=1 --raid-devices=2 /dev/sd[d-e]1
cat /proc/mdstat
Krok 2: Vytvoření pole RAID 0
5. Dále vytvořte pole RAID 0 pomocí zařízení md1 a md2.
mdadm --create /dev/md0 --level=0 --raid-devices=2 /dev/md1 /dev/md2
cat /proc/mdstat
Krok 3: Uložte konfiguraci RAID
6. Potřebujeme uložit konfiguraci pod ‘/etc/mdadm.conf‘, abychom načetli všechna raid zařízení při každém restartu.
mdadm --detail --scan --verbose >> /etc/mdadm.conf
Poté musíme postupovat podle #kroku 3 Vytvoření souborového systému metody 1.
A je to! vytvořili jsme RAID 1+0 metodou 2. Ztratíme zde místo na dvou discích, ale výkon bude vynikající ve srovnání s jakýmkoliv jiným raidovým nastavením.
Závěr
Zde jsme vytvořili RAID 10 pomocí dvou metod. RAID 10 má také dobrý výkon a redundanci. Doufám, že vám to pomůže porozumět úrovni RAID 10 Nested Raid. Podívejme se v mých nadcházejících článcích na to, jak rozšířit existující raidové pole a mnohem více.